Obchodování s pohledávkami

Dle § 2 odst. 1 písm. b) bod 9 AML zákona je povinnou osobou osoba, která vykupuje dluhy nebo pohledávky anebo s nimi obchoduje. Spadá sem i osoba, která bude pohledávky pouze vykupovat a jejich plnění pak bude sama následně vymáhat. Definice zahrnuje faktoring i forfaiting. 

Vybraná stanoviska a materiály

• Subjekt poskytne úvěr úvěrovanému (v této fázi povinnou osobou dle § 2 odst. 1 písm. b) bod 6 AML zákona jako poskytovatel úvěru). Následně rozdělí pohledávku z úvěru na více pohledávek a tyto části postoupí (třetím osobám) prostřednictvím postoupení pohledávky dle § 1879 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Je subjekt některou z povinných osob dle AML zákona, pokud postupuje ve smyslu § 1879 a násl. OZ třetím osobám vlastní pohledávky za úvěrovanými? 

V uvedeném případě subjekt nenaplní definici povinné osoby podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu č. 9 AML zákona, neboť postupování vlastních pohledávek za úvěrovanými ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku nezakládá status povinné osoby. Postupování svých vlastních pohledávek nebo jejich části není "obchodováním".

• Je povinná osoba povinná splnit povinnost identifikace a kontroly klienta dle AML zákona vůči osobě, která jí pohledávku prodává (vůči postupiteli), se kterou fakticky uzavírá obchod, případně navazuje obchodní vztah, a také vůči protistraně, od které má povinná osoba přijmout plnění (tj. postoupený dlužník, který měl původně plnit postupiteli a prvotnímu klientovi povinné osoby). Tento dlužník je zpravidla neochotný poskytovat povinné osobě (svému věřiteli) jakoukoli součinnost a povinnost kontroly je tak podstatně ztížena, resp. téměř znemožněna. Je tedy povinná osoba povinna provádět identifikaci a kontrolu i postoupeného dlužníka, anebo splní svoji zákonnou povinnost provedením kontroly pouze u osoby, která jí pohledávku postupuje?

Postupitel i dlužník jsou v postavení klienta povinné osoby podle AML zákona. Jako tací se musí podrobit identifikaci a kontrole klienta a poskytnout náležitou součinnost. Rozsah  provádění identifikace klienta je vázán na rizikovost klienta a obchodu (§ 8 odst. 9) obdobně jako kontrola klienta (§ 9 odst. 3). Proto v případě zvýšeného rizika např. klienta politicky exponované osoby či osoby, vůči níž se uplatní mezinárodní sankce, musí povinná osoba uplatnit zesílenou identifikaci a kontrolu klienta (§ 9a). Naproti tomu, pokud jsou splněny podmínky v § 13 AML zákona, které determinují nižší riziko legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, může povinná osoba využít institut zjednodušené identifikace a kontroly klienta. Pokud dochází k odkupu pohledávky, je na místě, aby v rámci prováděné kontroly klienta u postupitele i ten poskytnul povinné osobě dostatek informací k osobě dlužníka.

• V případě, kdy je povinné osobě podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu č. 9 AML zákona vypláceno plnění prostřednictvím advokátní úschovy a advokát jako samostatná povinná osoba splní povinnost identifikace a kontroly klienta, je povinná osoba povinna provádět opakovanou identifikaci a kontrolu klienta (dlužníka), či nikoliv a postačí identifikace a kontrola, provedená advokátem před přijetím plnění do úschovy?

: Povinnost provádět identifikaci a kontrolu klienta mají všechny povinné osoby vůči svým klientům a obchodů resp. obchodních vztahům, které provádějí v rámci své podnikatelské činnosti resp. činnosti, která je tzv. sledovanou činností dle AML zákona. Tyto informace mají také povinnost uchovávat v souladu s § 16 AML zákona. V případě, že mají povinné osoby totožného klienta a dochází k nakládání s obdobným majetkem, mají povinnost (každá v rámci své činnost) provést identifikaci a kontrolu klienta. Této povinnosti se nelze zprostit s odkazem na jinou povinnou osobu, přičemž se z pohledu povinných osob nejedná o opakovanou identifikaci a kontrolu klienta – každá z nich má mít vlastní hodnocení rizik ve smyslu § 21a AML zákona ve vztahu ke své činnosti a na to navazující postupy a strategie ve smyslu § 21 AML zákona.